Výsledky Literární soutěže 2022

30.3.2022 | Soutěže | Autor: Mgr. Lukáš Vladík |
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie

Po covidové pauze se mohla konečně zase konat školní Literární soutěž.

Před studenty opět stálo tajuplné zadání, jehož znění si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Novinkou byly hned dvě kategorie - poezie a próza. Odvahu nakonec našlo několik studentů, z nichž porota vybrala 1 nejlepší práci v obou kategoriích. 

  • V kategorii poezie zaslala nejlepší práci Nikoleta Mertová ze třídy Z2.
  • V kategorii próza zaslal nejlepší práci Zdeněk Šebela ze třídy E3.

Nechť je toto vítězství podporou v jejich další literární práci, s níž mohou pak změřit síly i v různých celorepublikových soutěžích. A třeba tohle jednou budou ceněné první spisy budoucích hvězd na českém literárním nebi! 

Se svolením autorů zveřejňujeme krátké úryvky z obou prací.

Lidské umění

Zvláštní je
jak jsme každý jiný
Někdo se nemůže nabažit
té společnosti
toho zájmu
každý ho okukuje a on je v ráji
se všemi debatuje
se všemi řeší
možné i nemožné.
Jiní nechápou
volí si samotu
sledovat kapky deště padající na parapet
utápí se v knihách
tvoří si své vzdušné zámky
za dveřmi pokoje.

Vše je tak harmonické
a vyvážené.

Než nás zavřeli.


COVID–19 aneb Spojení lidí proti invazi z moře

Přišel jsem na výzkumné centrum. Vědec se na mě nervózně díval. Zavolal mě hned, co přišly výsledky. „Ta krev, co jste mi donesl,“ začal a vystrašeně skákal očima mezi řádky zprávy co dostal, „patří druhu, co známe jako Čolek obecný, ale to nedává smysl,“ řekl a díval se na mě. Chtěl jsem říct, že jsem si jistý tím, co jsem viděl, ale místo toho se rozezněl poplach. Po chodbě hned začaly dupat těžké vojenské boty. V dálce bylo slyšet hlasité štěkání kulometů. Byli jsme pod útokem, ale kdo mohl útočit na tak velkou posádku v období míru? Vždyť tu bylo pět set vojáků a nějaké tanky. Když jsem se dostal k východu na volné prostranství, všiml jsem si, jak na hradbách probíhá boj muže proti... muži? Nevím, jak to popsat. Byly to nějaké humanoidní formy života, ale nebyli to lidé. Měli různé druhy mečů a kopí. Ale kromě těchto primitivnějších zbraní tam měli i nějaké střelné zbraně, které střílely proudy vody takovou rychlostí, že prostřelila lidské tělo a na zemi se pak střela začala vsakovat do půdy.