Všichni jsme se nemohli dočkat toho rána, kdy jsme měli vyrazit na náš třídní výlet směr přírodní park Česká Kanada, která leží v Jižních Čechách.
A dočkali jsme se, dne 17. 6. 09 se třída Z1 sešla s naší paní učitelkou třídní Staňkovou a s paní učitelkou Královou, která nás učí angličtinu. Všichni měli přervané batohy, zejména jídlem, sušenkami. Přijel nám rychlík a vydali jsme se na cestu, v Brně jsme přestoupili na vlak do Jindřichova Hradce, kde byla pro nás konečná. Cesta byla jako vždy zábavná, hrály se karty, házelo s míčkem, zpívalo se s kytarou, rychle nám to uteklo. V historickém Jindřichovu Hradci jsme měli rozchod, vše jsme si vyfotili, nakoupili, co nám chybělo. Samozřejmě jsme si nenechali ujít hrad a zámek v jedné budově, krásné pokoje, obrazy, nábytek všem se prohlídka moc líbila. U zámku jsme potkali malé děti, které byli přátelšké a tancovali nám, skvěle nás bavily, byl to nezapomenutelný zážitek. Chvíli jsme se zdrželi a poté jsme se vydali autobusem do Kunžaku, kde na nás čekal kemp Česká Kanada. Utahaní jsme padli do postelí, vybalili věci. Potom nás čekala procházka krásnou okolní přírodou, po procházce jsme měli vlastní program. Opékali jsme párky, skákali na trampolíně, popíjeli limonády v restauraci dokonce i diskotéka byla. Nejlepší byla samozřejmě noc na chatkách, netřeba více komentovat. Budíček v 6 hodin ráno, nečekaně jsme vstali, uklidili chatky a mazali na autobus. Na programu jsme měli cestu dlouhou 7 km do zámku Červená Lhota, všichni se těšili. Opustili jsme Kunžak, přijeli jsme na nádraží do Kardašovy Řečice, zde jsme si nechali batohy a vydali se na cestu. Šli jsme nádhernou přírodou plnou rybníků, lesů. Mělo to ale malý háček, zabloudili jsme, ztratily se nám značky a chodili jsme dokola. Někteří už toho měli dost a chtěli rezignovat: Nakonec jsme cestu úspěšně objevili ze 7 kilometrů se stalo 17, ale dorazili jsme. Většina z nás byla na pokraji sil, shlédl úchvatný zámek , který je obklopen rybníkem, Zlatovlásku jsme bohužel nepotkali, skupinové foto a rychle na autobus na nádraží k našem batohům. V Kardašově Řečici bylo hodinové čekání na vlak do Brna konečně oddych. Sedli jsme na vlak, přestoupili v Brně a v 7 hodin večer jsme byli v Blansku. Výlet to byl nezapomenutelný, skvělý, plno legrace a díky paním učitelkám, že nám dělali skvělou společnost.