Podzimní část projektu "Studenti čtou a píší noviny", do kterého se ve třetím roce existence zapojilo 835 tříd z více než čtyř set středních škol, absolvovali i žáci naší školy, konkrétně pak třídy O2 a E2.
Stanuli tak po boku dalších zhruba pětadvaceti tisíců studentů z celé České republiky.
Do redakce MF Dnes přišlo za tři kola, v nichž se mohli středoškolští studenti vyjadřovat k české politice, dvacetileté svobodě v Česku a vzorech ve svém životě, neuvěřitelných 14 431 článků.
Po šest týdnů vycházely vybrané texty v regionálních přílohách MF Dnes, mezi šťastlivce z řad našich studentů, jejichž článek se objevil na stránkách novin, patřily Nikola Burešová (O2) a Veronika Dvořáková (E2). První z nich zhodnotila periodikum MF Dnes, druhá se vyjádřila o vzorech jakožto zdrojích nebezpečí. Oba zmíněné články najdete níže, všechny příspěvky jsou pak uloženy na www.idnes.cz/studenti.
Pevně věřím, že tento projekt byl pro studenty přínosem, možnost dostávat několik týdnů denní tisk totiž přijali s nadšením, netrpělivě vyčkávali, kdy jen dostanou své "ještě teplé" noviny. Po ukončení projektu se pak někteří neradi s tímto obdobím loučili: "… to je škoda, že už nebudeme dostávat noviny," pronášeli o přestávkách.
Mgr. Michal Martoch,
vyučující ČJL a koordinátor projektu na škole
V MF DNES je vše, co potřebuji
Noviny MF dnes si nemohu vynachválit. Prakticky obsahují skoro všechno, co ke svému studiu na obchodní akademii potřebuji. Nejenže mi denně oznámí nové aktuality ze světa kultury, médií a ekonomiky, ale navíc se zde objeví nějaké ty zajímavosti, křížovky, prognóza počasí, horoskopy, sudoku, pestrá nabídka reklam, upřímné příběhy a v nich názory studentů na politickou scénu a hlavně přílohy, kterými svůj život převážně zpestřuji. Mezi posledními přílohami se velmi často objevoval časopis pro ženy, Ona DNES. Především pro ženy je nepostradatelná. Dozvědí se nejnovější trendy v módě, líčení obličeje, účesech a v dalších jiných módních výstřelcích.
Jako budoucí matka, žena v zaměstnání a později důchodkyně také hodně chválím některé projekty, co poradí, jak ušetřit peníze, jak si dávat pozor na rodinný rozpočet, jak najít nové zaměstnání, veškerá práva, která nám mohou být odepřena, nebo i nové informace a reformy ohledně českého zdravotnictví.
Jako obyvatelce části Moravy se mi zalíbilo zpravodajství, které mě informuje o zprávách přímo z mého okolí.
Naopak mi v novinách chybějí politické karikatury, vtipné povídky nebo vtipy, ať s námětem politiky nebo něčeho jiného. Podle mého názoru by byl prodej novin o něco větší. Lidé se rádi zasmějí, protože smích je nejlepším lékem na vše. I můj dědeček, kterému pravidelně noviny ze školy donáším, uznal, že by se občas také rád zasmál, a ne pořád nadával a huboval, co se to u nás v republice děje.
Nikola Burešová,
Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko, třída O2
Vzor může být zdrojem nebezpečí
Crrr, crrr. Zvoní mi budík! S nechutí vstanu opět velmi unavená a vyčerpaná. Vyčistím si zuby a jdu se nasnídat. Moje každodenní snídaně je bílý jogurt s nula procenty tuku, někdy jen půlka. Převléknu se a ještě okem zkontroluji svoji sbírku panenek Barbie - už od útlého dětství jsem je milovala, byly tak krásné a hubené. Vždycky jsem chtěla být jako ony! Ve škole těch pár hodin nějak přežiji, sice bez nálady a pořádné chuti do života, ale přežiji. Na oběd nechodím a za ušetřené peníze si jdu koupit do místního stánku časopis s nejnovější módou a nádhernými celebritami. Těším se, jaký plakát bude uvnitř tentokrát. Není to tak dlouho, co na stěnách mého pokoje visely plakáty známých herců, zpěváků a moderátorů. Dnes se mé zdi pyšní většinou siluetami a portréty mých oblíbenkyň, a to zejména: Heidi Klum, Cindy Crawford, Petry Němcové a Miss World 2006 Taťány Kuchařové. Všechny tyto dámy zdobí můj pokoj a já se na ně dívám dennodenně se značným obdivem a závistí.
Po příchodu domů do sebe s obtížemi "nacpu" banán a už běžím do přírody. Každý den běhávám po naší stezce za domem. Jiný sport ani neprovozuji. Mým snem ovšem vždycky byl balet! Večer ještě chvíli surfuji na internetu, obhlédnu, co nového v showbyznysu a ve světě modelek. A jdu spát. Zítra nanovo, opět to stejné, a pořád dokola.
Ne nebojte, nejsem anorektička či bulimička ani nemám problémy s poruchami příjmu potravy! Naštěstí! Jsem holka "krev a mlíko", jak se říkává. Jen jsem tímto fiktivním (i když v mnohých případech docela reálným) příběhem s trochou nadsázky chtěla upozornit na tuto problematiku špatného vzoru, která se v současnosti týká celé zeměkoule. Nebo je snad v pořádku prezentovat jako ideál krásy vyhublé modelky a vychrtlé topmodelky? Právě z médií, jako jsou internet, televize, noviny či časopisy se o modelkách a slavných vyzáblých celebritách dozvídáme nejvíce. Není pak divu, že je mládež (dívky i chlapci) považují za ideál, vzor, který se snaží následovat. A kdo jim vysvětlí, že ideál krásy nejsou míry 90-60-90? A tak si myslím, že mít vzor je v mnohých případech velmi nebezpečné! Člověk by se měl spíš řídit podle sebe než podle panenek Barbie, Heidi Klum nebo soutěže Miss!
Veronika Dvořáková,
Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko, třída E2