Dne 7. 1 jsme měli v plánu navštívit a pomoci při „krmení“ v Domově důchodců Boskovice.
Nastal ,, den D ‘‘ a naše třída netrpělivě čekala, co se vlastně bude dít. Do Boskovic jsme společně jeli autobusem.
Čím více jsme se blížili domovu důchodců, tím více bylo na každém z nás poznat, že se ve skutečnosti bojí. Nebylo se čemu divit. Byl to náš první kontakt s člověkem, který tentokrát opravdu potřeboval naši pomoc. I když jsme všichni měli možnost vyzkoušet si krmení v ošetřovatelství na figuríně nebo spolužácích, skutečnost je úplně jiná.
V domově důchodců nás nejdříve uvítala hlavní sestra domova – paní Mirka Čopáková, která na nás byla velmi milá a tím nás částečně zbavila našich obav.
Poté pro nás chodily sestřičky a rozdělovaly nás na patra, oddělení či na pokoje. Každý z nás měl na starosti jednoho z klientů tamního domova. Já se spolužačkou jsme byly přiřazeny k jednomu staršímu pánovi, který s námi sice nekomunikoval, ale na pohled byl velmi milý. Tento pán byl podle mého názoru s krmením spokojen a s chutí vše snědl. Na rozloučenou nám pokynul rukou. Po dokončení krmení se celá naše třída shromáždila v jídelně, kde nás hlavní sestra seznámila se základními informacemi o tomto zařízení.
Tahle návštěva byla velmi zajímavá a poučná.
)
)
)
)
)
)